Jaký je rozdíl mezi „anglickou školkou“ a „školkou s angličtinou“?!
Jednoznačný a dá se zobecnit i pro jiné cizí jazyky. Ve školce, která v rámci svého denního programu dětem kromě jiných aktivit nabízí „také“ angličtinu, je čas věnovaný výuce cizího jazyka limitován do tak zvaného „kroužku“. „Kroužky“ trvají v různých školkách různě dlouho a opakují se různě často v průběhu týdne. V každém případě se jedná o ohraničený rámec, ve kterém se učitel, ať již původem Čech či rodilý mluvčí, s dětmi věnuje cizímu jazyku a před a za tímto rámcem pak probíhají aktivity v rodném jazyce – češtině. Děti tedy na chvíli přepnou do cizího jazyka a poté se vrátí k rodnému. V rámci této výuky se děti zcela jistě časem naučí používat i cizí jazyk, ale úroveň jejich schopnosti v něm komunikovat bude úměrná času strávenému výukou a samozřejmě jejich individuálním schopnostem.
To, že dnes některé školky vůbec možnost výuky cizích jazyků nabízejí, je zcela jistě posun dobrým směrem. My, kteří jsme vyrostli ve školství do roku 1989, jsme tuto možnost neměli. A když jsme začali pracovat v době, kdy se se znalostí alespoň jednoho světového jazyka automaticky počítá, stálo nás velké úsilí dohnat kolegy ze zahraničí. Na úroveň srovnatelnou s rodnou řečí můžeme dodnes většinou zcela zapomenout – začali jsme pozdě a už na to “nemáme buňky”.
Oproti tomu, male děti “na to buňky mají”. Psychologové se různí v názoru, do kterého až věku dítěte. Většina uvádí do osmi let. Jedná se o schopnost “naučit se” cizí jazyk stejnou cestou, jako ten rodný – tedy vlastně bez učení – začítpřemýšlet v “cizím” jazyce. Jednoznačným příkladem a důkazem tohoto tvrzení jsou děti z tzv. bilingvních rodin, ve kterých se často používají i vice než dva různé jazyky – maminka je Němka, tatínek Čech a doma spolu mluví anglicky. Jejich děti jsou schopny komunikovat automaticky ve všech třech jazycích a bez potíží přepínají z jednoho do druhého. Je důležité si uvědomit, že děti ve všech jazycích, které jsou jim takto předkládány, využívají slovní zásobu relevantní jejich věku – stejně jako všechny ostatní děti.
A právě na systému “bilingvních rodin” funguje “anglická školka”. “Cizojazyčný rodič” je prezentován lektory/ učiteli, rodilími mluvčími a komunikačním jazykem celého dne, ve všech jeho částech a aktivitách je angličtina. Děti se zde neučí cizí jazyk, ale pohybují se v prostředí, kde se hovoří anglicky, a ony začnou rozumět a hovořit anglicky spontánně tak, jako doma, když začínají mluvit rodnou řečí. Stejně jako v domácím prostředí, dětem pomáhají učitelé v rámci různých aktivit, do kterých je rozčleněn denní program. V malých věkově si blízkých skupinkách se děti každodenně v rámci „Morning Circle“ učí písničky, básničky, poznávání barev, čísel, písmen a starší děti také dny v týdnu, měsíce v roce, počítání, jména a zvuky zvířat atd. Výtvarnou hodinu, hudební výuku, tanec, sport, vaření, výlety a další aktivity netřeba popisovat – je to podobné, jako v jiných školkách – ale stále v angličtiněJ
Děti, které vycházejí v šesti či sedmi letech z anglické školky, jsou schopny nastoupit do anglické základní školy.
